VOLBA PRESIDENTA

Švejnar 

kontra

Klaus

napsal Oldřich Kýn

 

Kterého z nich volit není můj problém, protože už dlouho jsem Američan a ne občan České republiky.  To ale neznamená, že nemám zájem na jejím politickém a ekonomickém vývoji. Chtěl bych dodat, že oba kandidáty na prezidenta považuji nejen za dobré ale dokonce za velmi dobré ekonomy. Oba jsou také již značně dlouho mými velmi dobrými přátely, což však neznamená, že bych musel souhlasit se všemi jejich názory.

Na tomto místě chci přispět k vyvrácení některých nesprávných informací a často také zlomyslných útoků, které se objevují v tisku a hlavně také na různých webových stránkách.  Omezím se však zde jen na několik bodů kritiky, které považuji za zvláště důležité.

 

 

Jan Borovička na webovém blogu iDnes má článek s názvem

Václav Klaus – spíše pavědec, než vědec“

 http://borovicka.blog.idnes.cz/c/20530/Vaclav-Klaus-spise-pavedec-nez-vedec.html#t2 

z něhož cituji

 Na stránkách tohoto blogu i v médiích je  Václav Klaus  často prezentován jako vědec. Jeho protikandidát na post prezidenta Jan Švejnar v rozhovoru pro LN 26. listopadu 2007 prohlásil: „ Václav Klaus nikdy nebyl vědeckým pracovníkem. Nikdy nepublikoval ve špičkových vědeckých časopisech, a proto říkám, že je to hlavně politik. Nikdy se mu nepodařilo proniknout do světových vědeckých časopisů a zařadit se tak do ranku kvalitních ekonomů.“

A dále Borovička píše

    Počet Klausových publikací není malý, ale jejich ohlas ve světě (citovanost) je prakticky nulový, což by mohlo svědčit o jejich nicotném přínosu. Jejich obsah by stál za podrobnou analýzu – zda jde o politické tlachání anebo o skutečně přínosná vědecká data, kterých si nikdo z nějakého důvodu nevšímá. Úroveň časopisů, ve kterých byly publikovány, nedokážu zhodnotit, spíše je však nízká.

 

  Toto hodnocení Klause je naprosto mylné. Ačkoliv není vůbec nutné aby president byl vědcem Vaclav Klaus byl po určitou dobu vědeckým pracovníkem a Livie jeho manželka také. Já je oba znám již od šedesátých let, mnohokrát jsem s nimi diskutoval a několikrát jsem vyslechl Václavovy přednášky. Naposledy to bylo ne příliš dávno zde v Bostonu na Harvardské universitě a před tím take v Bostonu na Fletcher school Taftské university a na  Suffolk University. Také jsem četl mnohé Václavovy publikace.
Ovšem původně před více než čtyřiceti lety když studoval na VŠE a později když byl aspirantem na Ekonomickém ústavu v Praze, Václav spíše poslouchal moje přednášky a četl moje publikace což do určité míry přispělo k jeho znalosti světové ekonomie. Není tedy divu, že jeho a moje ekonomické názory jsou si dosti blízké.

 

Podívejme se co o tom píše sám

Václav Klaus

 ve stati Místo autobiografie

z knihy NAROVINU hovory V.K. s Petrem Hájkem

Nejprve píše

  student  se za pět let studia na VŠE  se skutečnou ekonomií ... vůbec nesetkal.  

Dale uvádí, o době své aspirantury na EÚ CSAV 

Pod vedením  vedoucího odboru výzkumu soudobého kapitalismu a nemarxistických ekonomických teorií Luďka Urbana se tam konaly pravidelné semináře, kde se diskutovala soudobá ekonomie a kde místo toho, za co jsme byli placeni, to znamená kritizovat nemarxistickou ekonomii, prováděl pravý opak. Studovali  jsme ekonomii nemarxistickou a kritizovali ekonomii marxistickou. (Chtěl bych zmínit jména těch, kteří tam tehdy představovali o generaci starší skupinu mých kolegů a učitelů, od nichž jsem se mnoho naučil   J. Janiš, M. Rumler, O. Kýn, V. Muller, J. Chlumský, L. Smetana a ....Rita Budínová- Klímová) V té chvíli jsem objevil  Samuelsonovu učebnici Economics a spoustu učebnic dalších, daleko složitějších.

Podobně to Klaus formuluje na své webové stránce pod názvem

Ekonomický ústav, česká ekonomika a česká ekonomie

http://www.klaus.cz/klaus2/asp/clanek.asp?id=FuIliR2ojx4i

Kromě úsilí o ekonomické reformy sehrál EÚ ČSAV významnou, možná ještě významnější roli v kultivaci ekonomického myšlení u nás, v obhajobě standartní ekonomie a v přenášení západních ekonomických doktrín a jejich jednotlivých poznatků a instrumentů do našeho prostředí. Klíčovou roli v tom hrál Odbor výzkumu soudobého kapitalismu a nemarxistických ekonomických teorií, kde v šedesátých letech působila vlivná skupina ekonomů střední generace – L. Urban, M. Rumler, J. Janiš, J. Chlumský, L. Smetana, R. Budínová (později Klímová), O. Kýn, která se navíc postarala o vznik relativně silné skupiny o generaci mladší – M. Hrnčíř, V. Klaus, J. Kreuter, M. Toms a M. Hájek. V obou případech by bylo možné jmenovat jména další, ale s odstupem tří desetiletí mám pocit, že toto byla jména nejdůležitější.

Mohu potvrdit, že Klaus má v tomto pravdu. Všichni jmenovaní jsme se účastnili diskusí na Ekonomickém ústavu i když naše základní pracoviště byla jinde. Janiš, Rumler a Smetana učili na technice, Muller, Budínová a já jsme učili na Karlově universitě. My jmenovaní  jsme také skutečně patřili k nejvlivnějším českým ekonomům, kteří přinášeli nový pohled na soudobý kapitalismus a propagovali akceptování mnohých nemarxistických ekonomických teorii. Kromě diskusí na EÚ jsme se take účastnili různých koferencí, seminářů a soustředění a byli zváni k přednáškám po celé republice. Ale hlavně jsme publikovali články i knihy. Například Václav Muller a já jsme publikovali v časopise Politická ekonomie velmi vlivný článek Kriticky o kritice nemarxistické ekonomie, jehož název mluví sám za sebe. Rita Budínová s mou částečnou pomocí také přeložila Samuelsonovu učebnici, která sice tehdy nevyšla tiskem, ale zato se široce rozšířila v rozmnožené formě. Velký vliv měly také dvě knihy  Kapitalismus našeho věku, kterou napsali Smetana, Sládek, Chlumský, Janiš, Chyba s předmluvou Ludka Urbana a Eseje o teoriích ekonomického růstu s těmito autory Budínová, Chlumský, Janiš, Kýn, Rumler, Tlustý a Urban. I o tomto píše Klaus na již zmíněné webové stránce

Je patřičné zmínit tehdy významné knihy Kapitalismus dnes“, „Teorie ekonomického růstu“, „J. M. Keynes a soudobý kapitalismus“, ve kterých došlo nejen ke zcela nové interpretaci kapitalistické tržní ekonomiky, ale i k obhajobě racionality nemarxistických ekonomických teorií. Bylo to v éře keynesiánství (zejména se tomu věnovaly práce M. Rumlera), v éře keynesiánských růstových modelů (spojených se jmény Harrod, Domar, Kaldor, Robinsonová), a v éře ambicí státu regulovat tržní ekonomiku vhodnou kombinací fiskální a měnové politiky. Dnes se to sice někomu může zdát úsměvné, ale vidět tehdy kapitalismus jako nikoli zahnívající systém, ale jako fungující ekonomiku, charakterizovanou zřetelným ekonomickým růstem a pozitivními efekty pro všechny skupiny společnosti, bylo velmi průkopnickým činem. Stejně průkopnické bylo interpretovat nemarxistické teorie nikoli jako apologetiku kapitalismu, ale jako pokusy o teoretický popis reálné ekonomiky a jako nesmírně plodné, nadčasově platné instrumentárium, tvořící nezbytnou výbavu každého, kdo chce být považován za ekonoma.

V knize NAROVINU pak Václav Klaus pokračuje takto

Objevil jsem i dějiny ekonomických teorií, zejména slavnou Schumpeterovu knihu History of Economic Analysis, která mi dodala další nezbytné rozměry mého chápání ekonomie. ... Vždy mě zajímal dějiný rozměr ekonomie .... a právě proto považuji za nezbytné studium ekonomie jako sled škol... Ekonomie musí být současně vědou empirickou... a proto je znalost dat, čísel, tendencí a trendů a jejich hlubší statistická a ekonometrická analýza tak důležitá....Jádrem ekonomie je však nepochybně teorie...Jako téma své kandidátské práce jsem si vybral problematiku inflace v soudobém kapitalismu....Zcela jasně jsem již tehdy stál na straně monetarismu...Již v této chvíli vzniklo mé přesvědčení o tržní ekonomice bez adjektiv...

A o něco později

V ekonomii jsem se začal více a více posunovat od zkoumání kapitalismu a nemarxistických teorií ke zkoumání socialismu a  k používání obecně platných ekonomických teorii pro jeho kritiku. Velikou roli v tom sehrálo seznámení se známou pří o socialismus, kterou v třicátých letech vedli Mises a Hayek na straně jedné a Lange a Lerner na straně druhé. Mé srdce již tehdy stálo zcela jednoznačně na straně prvé a postupné objevování jednoho Hayekova díla za druhým mi dodávalo další a další argumenty.

K tomu bych dodal, že považuji tuto charakterizaci za zcela pravděpodobnou, protože jsem podobným procesem prošel téměř o deset let dříve. První důkladný český článek o zmíněné diskusi jsem napsal s Drago Fišerem a publikoval v Politické ekonomii v roce 1967 

http://mpra.ub.uni-muenchen.de/26/1/MPRA_paper_26.pdf   http://econc10.bu.edu/okyn/OKpers/HET/Soc_controversy/soccontr_frame.htm 

O rok později pak vyšel v Ekonomické revui můj kratší článek o Misesovi nazvaný Výzva marxistické ekonomii

http://econc10.bu.edu/okyn/OKpers/Plan_and_Market/Chalenge/vyzva_frame.htm http://econpapers.repec.org/paper/wpawuwpdc/0509028.htm

 

Nyní se podívejme na Klause s té druhé strany,  kde Borůvka vidí, že  Klausův ohlas ve světě  je prakticky nulový.  V roce 2003 publikoval Peter Boettke na stránkách webu von Misesova institutu článek 

Milton and Rose Friedman’s “Free to Choose”

and Its Impact in the Global Movement Toward Free Market Policy:

 1979 –2003.

http://www.dallasfed.org/research/pubs/ftc/boettke.pdf

Zde je z něj sice poněkud dlouhý, ale velmi relevantní výtah

V první části píše Boettke o vlivu uvedené knihy v západních zemích a pak se obrací k zemím bývalého komunismu

Friedman’s insights into the nature of real-existing communist economies were important for a variety of reasons that would later prove crucial during the transition period. It was the distorted market economy that failed in 1989 and 1991, with the social networks and political interconnections that had been formed under the incentives of that distorted system. In order to defeat the vested interests and transition to a free market economy, Friedman counseled that reformers move quickly and decisively. …. the arguments for economic efficiency, and the reality that gradualism enables vested interests to organize and fight against change, leads one to lean toward quick and decisive moves in economic policy….. , Friedman himself advocated a free distribution of shares of the state enterprises and then allowing citizens to freely buy or sell the shares in an open market. … While we have seen that the different economists in Russia acknowledged Friedman’s influence in framing their discussions, the most successful economic reformers in Poland and the Czech Republic borrowed from Friedman more than a frame of reference. Poland’s finance minister, Leszek Balcerowicz, has turned to Friedman to find practical ideas from monetary stabilization to privatization to the flat tax.  Jeffrey Sachs (1993, 87), Anders Aslund (2002, 256), and Marshall Goldman (2003, 196) all credit Friedman as the “godfather” of the voucher privatization proposals that circulated throughout transition economies.  Perhaps the strongest endorsement of a direct influence of Milton Friedman guiding the transition experience comes from Vaclav Klaus, and thus it is worth quoting him at length from a speech he gave at the Prague School of Economics on the occasion of awarding an honorary doctorate to Milton Friedman on April 17, 1997:

Reading and studying Milton Friedman’s works helped me and many of us to understand economic reality, to understand economics, to understand its methodology, the role of the market in society, the role of the state in a free market economy, the role of money in the economy etc. Surely there were other influential authors but there was no one comparable in intellectual and human integrity, in firmness of stances and attitudes, in innovative boldness, in simplicity and clarity of exposition and in the scope and quality of important contributions both to economic theory and to the theory of public policy. Milton Friedman is, however, not only a theoretician in the very rigorous discipline of economic science. He is, at the same time, a true believer in the unrestricted market economy and I believe that his books Capitalism and Freedom, together with a more recent Free to Choose, opened the eyes of whole generations of not scholars but of ordinary citizens on all continents of this planet. All that helped us to understand the tenets of the old communist regime and its oppressive character and economic irrationality. With Milton Friedman’s works as our background we had no dreams about the so-called third ways, about perestroika, about the reformability of communism. Milton Friedman helped us to interpret the actual communist economy not as a textbook command economy, based on directives going in the vertical direction from the central planning commission at the top to individual firms but as a very strange and truncated market economy with imperfect, but nevertheless dominant horizontal relations among economic agents at the microlevel. Milton Friedman knew that it was impossible to suppress human behaviour, spontaneity of exchange, implicit if not explicit prices, wide-spread bargaining etc. It was a very rare attitude at that time.

At the same time, the works of Milton Friedman helped us to understand the logic of the transformation of a communist country into a free society and a full-fledged market economy. Because of him, we had a clear vision where to go and a pragmatic strategy how to get there. We did not want to mastermind the whole process because it would not be possible and definitely not successful. We knew we had to trust free citizens to create the new world— with a moderate help from the above only.

Klaus’s words touch on the themes we have emphasized as coming out of Capitalism and Freedom and Free to Choose with regard to the power of markets and the tyranny of controls, and clearly state how Friedman’s ideas guided the construction of economic policy during the transition. How have these policies fared? If you listen to the popular press and left leaning academics, then you will hear about social disruptions and a general discrediting of market reforms in East and Central Europe and the former Soviet Union. But the popular rhetoric is often divorced considerably from the reality of the situation, especially as compared with merely a decade ago.  As Vladimir Dlouhy, the former minister of industry and trade of the Czech Republic has put it: “If someone would have told me in 1989 that by 2009 we would have a capitalist economy, the rule of law, a stable democracy, European integration, etc., etc., I would have told them they were crazy. When you look at the immediate past, you become a pessimist. When you look at a longer term horizon, the progress is breathtaking.”  Of course, mistakes were made, and the corrupting influence of interest group politics is ever present. Intellectually, we now know that we must emphasize the necessity of certain key institutions in order for markets to work as effectively as we might hope—a point that is implicit in the Friedman analysis of the power of the market and tyranny of controls, but now must be made more explicit, as has been repeatedly stressed by James Buchanan (1997), Ronald Coase (1992), and Douglass North (1994).

 

Mohl bych uvést ještě další příklady, ale myslím, že toto stačí vyvrátit nesmyslné tvrzení, že Klaus se nebyl schopen zařadit do ranku kvalitních ekonomů a že to, co psal, bylo jen politické tlachání. Možná, že se někdo bude divit, že se Milton Friedman skutečně tolik zajímal o ekonomiku komunistických zemí a o strategii jejich přechodu k tržnímu hospodářství.  Moje osobní  zkušenost to však potvrzuje. Když jsem byl v druhé polovině šedesátých let na konferenci Italské organisace CESES o plánování  a ekonomickém růstu  vyzval mne také přítomný  Friedman ke krátké schůzce při které nejprve zdůraznil, že jeho rodiče pocházeli z Podkarpatské Rusi, která byla mezi válkami součástí Československa a pak se zajímal o průběh naší ekonomické reformy, která měla transformovat direktívní centrální plánováni na tržní system. Během konference jsme pak spolu a s mnoha jinými, jako třeba Allais, Alchian, Nutter, Lipinski, Zauberman, Csikos Nagy a Sirc, diskutovali o plánu a trhu. V  italštině byla tato diskuse  publikována  v knize   Programazione e Progresso Economico,  Franco Angeli Editore 1969. Musím říci, že jsem byl velmi překvapen když se slavný Milton Friedman sám na mne obrátil. Bylo to asi proto, že jsem již tehdy byl mezinárodně dosti známý jako představitel české Chicago School.

Ještě bych zdůraznil, že podle Boettkeho to byl právě Milton Friedman, kdo přišel s myšlenkou  privatizace formou rozdělení akcií státních podniků mezi obyvatelstvo, že však take uváděl, že je při tom nutný volný trh s akciemi. Boettke taky dodává, že je dnes jasné, že to mělo být dobře instituciálně zajištěno. Tyto dva body se také objevily v Prohlášení nezávisých ekonomů, které sice kritizovalo některé chyby ale narozdíl od levicových kritiků schvalovalo základní body Klausovy  transformacní strategie. Zde je stručný výtah z tohoto prohlášení

      PROHLÁŠENÍ ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH NEZÁVISLÝCH EKONOMŮ

          (Publikováno v Lidových novinách, 31.12.1991)

http://econpapers.repec.org/paper/wpawuwpdc/0510005.htm

http://econc10.bu.edu/okyn/OKpers/Transition/Prohlaseni/Prohlaseni91.html

 ….. chceme zdůraznit, že nevidíme žádnou lehčí cestu, než cestu parlamentní demokracie založené na soutěži politických stran a cestu transformace ekonomiky na tržní systém opírající se o konkurenci, soukromé vlastnictví a otevřenost navenek i dovnitř. Na rozdíl od jiných pozorovatelů věříme, že proces ekonomické transformace je v zásadě úspěšný a je třeba jej nikoliv přibrzdit, ale výrazně urychlit.....

PRINCIPY JSOU V POŘÁDKU

Rozhodně nepovažujeme za chybné, že došlo k rychlé liberalizaci cen.... že došlo k otevření hospodářství směrem do zahraničí, k vnitřní směnitelnosti koruny a k její devalvaci na úroveň rovnovážného kursu.... Nepovažujeme za chybné ani to, že byla použita měnová a rozpočtová restrikce, která již po několika měsících zabrzdila vznikající inflaci.... Již vůbec potom nepovažujeme za chybné, že se v současné době soustřeďuje pozornost a energie vlády na privatizaci hospodářství. Bez rychlé změny vlastnických práv není možné vytvořit fungující a konkurence schopné tržní hospodářství. Nevěříme, že je možné podstatně zracionalizovat chování podniků ve státním vlastnictví; nevěříme, že je možné pomocí pronájmu nahradit vlastnická práva a jsme také hluboce přesvědčeni, že formy zaměstnaneckého vlastnictví nemají ve většině případů dostatečné motivační efekty.... Konečně nepovažujeme za chybné, že vláda nejde cestou tzv. strukturální politiky založené na „vědeckých” prognózách a „strategickém plánování”.

ROZŠÍŘIT ZÁBĚR

Dosavadní strategie se však nevyvarovala více či méně závažných nedostatků... První vážnou chybu spatřujeme v tom, že vláda zatím věnovala příliš malou pozornost a podporu nově vytvářeným malým a středním soukromým podnikům. ... Druhou chybou, úzce navazující na předchozí, je, že během dvou let po sametové revoluci byla v celém Československu malou privatizací vytvořena snad jen jedna desetina žádoucího počtu drobných soukromých podniků. ...

Třetí chybou byl zákaz prodeje privatizačních kupónů, protože to zbržďuje proces koncentrace kapitálu, snižuje efektivnost kapitálového trhu a vůbec škodí důvěryhodnosti privatizace v očích veřejnosti. Tato, byť i dobře míněná snaha chránit nezkušeného občana, se nutně obrací proti němu. Byrokraticky smýšlející politik byl vždy přesvědčen, že ví lépe, co je dobré pro občana než občan sám a že jej proto musí za každou cenu „chránit" a prokazovat mu tím svou důležitost. Brání-li se tržním silám administrativními zákazy, je to úsilí nejen neefektivní, ale i marné...

Za čtvrtou chybu považujeme bojácný postoj politiků, vlády a parlamentu k zahraničnímu kapitálu....

Za pátou chybu dosavadní ekonomické politiky považujeme malou podporu rozvoji bankovních, daňových a zejména právních institucí. Privatizace, restituce, rozvoj nových podniků, bankroty neživotaschopných podniků, přesuny pracovní síly, liberalizace kapitálového a pracovního trhu, demonopolizace, ochrana konkurence a nová fiskální politika vlády, to vše vyžaduje, aby právní systém byl schopen zabezpečit efektivní vykonávání vlastnických práv mezi ekonomickými subjekty....

 

Toto prohlášení podepsali Vladimír Benáček, Aleš Bulíř, Jiří Hlaváček,  Milan Horniaček, Jiří Kosta, Karel Kouba, Jozef Kučerák, Oldřich Kýn, Michal Mejstřík, Pavel Pelikán, Jiří Sláma, Zdeněk Tůma,  Petr Zahradník, Alena Zemplinerová, ale Jan Švejnar to vysloveně odmítl podepsat.

Proč? Nejsem si sice zcela jist, ale mohla to být tato věta: „jsme také hluboce přesvědčeni, že formy zaměstnaneckého vlastnictví nemají ve většině případů dostatečné motivační efekty.“

 

Vrátíme-li se do doby kdy Švejnar studoval a pak učil na Cornellu, zjistíme, že tam byl professorem ekonomie také Jaroslav Vaněk, který je velmi známým zastáncem třetí cesty, tedy něčeho co Václav Klaus rozhodně odmítá.

New Renaissance magazine Vol. 5, No. 1 (http://www.ru.org/51cooper.html) je interview Alberta Perkinse s Jaroslavem Vaňkem. Tam se můžeme dočíst:

Jaroslav Vaněk is Professor of Economics at Cornell University, where he directs the program on "Participation and Labor Managed Systems" . Vaněk is a leading authority on, and advocate of, cooperative economics. He is currently working on strategies for the transition to worker-managed economies in post-communist countries.

Albert Perkins: Professor Vaněk, how did you first develop your ideas on economy?

Jaroslav Vaněk: I had four major influences. First, I experienced the evils of communism when I was a refugee in Czechoslovakia from Stalinism, and later, when I came to the West, I also experienced the evils of western capitalism. Then, in between, I was fortunate enough to spend time with my late brother who … wrote the first book about the workers' councils in Yugoslavia. I learned many of my basic ideas from him… Third was the doctrine of the Catholic Church. Pope John 23rd went a long way toward suggesting the desirability of economic democracy. Finally, I was influenced by Dubček's model of social democracy. It could have been more successful than the Yugoslavian experiment, but for the Soviet tanks. I have had several interests in my life, including the area I call economic democracy. Economic democracy is a transposition of the idea of political democracy. It implies that economic life is governed by people who are involved in that economic life. …

AP: What would such a system look like?

JV: The system should be a market system, not ruled from a central ministry, but by the rules of supply and demand This is the only true market economy.  The capitalist economy is not a true market economy because in western capitalism, as in Soviet state capitalism, there is a tendency towards monopoly. Economic democracy tends toward a competitive market. The system is composed of households, enterprises government and so on. The main distinguishing characteristics are in the area of production. Productive enterprises are small republics. Everyone who works is a member and the enterprise is run democratically directors are elected democratically and stockholders have no control.

Jan Švejnar byl patrně Vaňkem značně ovlivněn. Je to vidět z toho, že kromě mnoha jiných funkcí byl take Presidentem  International Association for the Economics of Labor-Management a také z toho, že velmi značná část jeho publikací se týká tohoto tématu. Je pravda, že má velmi mnoho článků v předních ekonomických časopisech a že jsou technicky velmi dobré. Obsahují matematické modely a jejich statistickou analyzu založenou  na rozsáhlých souborech empirických dat.  Je však také pravda, že ve většině těchto případů má za spoluautory patrně své mladší kolegy nebo žáky, kteří asi vykonávali velkou část rozsáhlé empirické práce. To je normální postup na němž není nic špatného, protože  zkušenější  profesor obvykle přináší hlavní myšlenky, rozhoduje o použitých metodách a provádí základní interpretaci výsledků.  Ale na druhé straně to znamená, že porovnáváni prostého  počtu publikací s někým, kdo takovou příležitost nemá není spravedlivé. Proto se při srovnávání někdy počet publikací opravuje počtem spoluautorů.  To znamená, že Švejnar by měl mít nejméně dvakrát tolik publikací než Klaus a to nepočítaje, že Klaus měl poměrně dlouhé období, kdy z politických důvodů nemohl publikovat.

 

Zde je seznam Švejnarových publikací, z jejichž titulu je přímo vidět, že se týkají zmíněného tématu:
Journal Articles

"Behavior of Participatory Firms in Yugoslavia: Lessons for Transforming Economics," (with J. Prasnikar, D. Milhajek and V. Prasnikar).  Review of Economics and Statistics, Vol. LXXVI, No. 4, November 1994, pp. 728-741           

 "Wage Determination in Labor-Managed Firms under Market-Oriented Reforms: Estimates of Static and Dynamic Models," (with S. Estrin). Journal of Comparative Economics, Vol. 17, August 1993, pp. 687-700

"Workers Participation in Management vs. Social Ownership and Government Policies: Yugoslav Lessons for Transforming Socialist Economies," (with J. Prasnikar) Comparative Economic Studies, Vol. 33, No. 4, Winter 1991, pp. 27-46.

 "Optimal Membership, Employment and Income Distribution in Unionized and Labor Manager Firms," (with F. Spinnewyn). Journal of Labor Economics, Vol. 8, No. 3, July 1990, pp. 317-340

 "Market Imperfection, Labor-Management and Earnings Differentials in a Developing Economy: Theory and Econometric Evidence from Yugoslavia," (with S. Estrin and R. Moore). Quarterly Journal of Economics, Vol. CIII, No. 3, August 1988, pp. 465-478

 "Productivity Effects of Worker Participation in Management, Profitsharing, Worker Ownership of Assets, and Unionization in U.S. Firms," (with M. Conte).  International Journal of Industrial Organization, Vol. 6, No. 1, March 1988, pp. 139-152

 "Economic Behavior of Yugoslav Enterprises," (with J. Prasnikar). Advances in the Economic Analysis of Participatory and Labor-Managed Firms, Vol. 3, 1988, pp. 237-312

 "The Productivity Effects of Worker Participation: Producer Cooperatives in Western Economies," (with S. Estrin and D.C. Jones). Journal of Comparative Economics, Vol. 11, No. l, March 1987, pp. 40-61

 "Participation, Profit Sharing, Worker Ownership and Efficiency in Italian Producer Cooperatives," (with D. Jones). Economica, Vol. 52, November 1985, pp. 449-465

 "Explanation of Earnings in Yugoslavia: The Capital and Labor Schools Compared," (with S. Estrin). Economic Analysis and Workers Management, Vol. 19, No. 1, 1985, pp. 1-12

 "On the Theory of a Participatory Firm," Journal of Economic Theory, Vol. 27, No. 2, August 1982, pp. 313-330.

 "Employee Participation in Management, Bargaining Power and Wages," European Economic Review, Vol. 18, No. 3, July 1982, pp. 291-303.

"The Economics of Joint Ventures in Centrally Planned and Labor-Managed Economies," (with S.C. Smith).  Journal of Comparative Economics, Vol. 6, No. 2, June 1982, pp. 148-171

 "The Relative Wage Effects of Unions, Dictatorship and Codetermination: Econometric Evidence from Germany," Review of Economics and Statistics, Vol. 63, No. 2, May 1981, pp. 188-197.

 "Workers Participation in Management in Czechoslovakia," Annals of Public and Cooperative Economics, Vol. 49, No. 2, September 1978, pp. 177-202.

 Books and Monographs

Participatory and Self-Managed Firms: Evaluating Economic Performance, (co-edited with D. Jones). Lexington Press, Cambridge, Massachusetts, 1982, 350 pp.

Advances in the Economic Analysis of Participatory and Labor-Managed Firms, (co-edited with D. Jones)  JAI Press,

 Chapters in Books


"The Effects of
Worker Participation in Management, Profits and Ownership of Assets on Enterprise Performance," (with M. Conte). K. Abraham and R. McKersie eds
., New Developments in the Labor Market, MIT Press 1990

"On the Dynamics of a Participatory Firm: A Model of Employer-Worker Bargaining," ( with F. Spinnewyn). R. Quandt and D. Triska eds., Microeconomic Models in Planned and Market Economies, Westview Press 1990

"The Performance Effects of Employee Ownership Plans," 182 (with M. Conte). in A. Blinder ed., Paying for Productivity, Brookings 1990, pp. 143-

"The Economic Performance of
Participatory and Self-Managed Firms: A Historical Perspective and Review," (with D. Jones).Chapter 1, D. Jones and J. Švejnar eds., Participatory and Self-Managed Firms: Evaluating Economic Performance,
Lexington Books, 1982

"Codetermination and Productivity: Empirical Evidence from the Federal Republic of Germany," Chapter 10, D. Jones and J. Švejnar eds., Participatory and Self-Managed Firms: Evaluating Economic Performance, Lexington Books, 1982.

"Economics of Codetermination: Institutions, Theory and Empirical Evidence with Respect to Wages," F. Stephen, eds., The Performance of the Labour-Managed Firms, Macmillan Publishing Company, London 1982.

 Book Reviews

Self-Management and Efficiency: Large Corporations in Yugoslavia, by Stephen R. Sacks, London: George Allen and Unwin, 1983.  Reviewed in Industrial and Labor Relations Review, Vol. 39, No. 1, 1985.

The Economic Analysis of Producers' Cooperatives, by Frank H. Stephen, New York: St. Martin's Press, 1984.  Reviewed in Industrial and Labor Relations Review, Vol. 39, No. 1, 1985.

The Political Economy of Co-operation and Participation: A Third Sector, edited by Alasdair Clayre, Oxford University Press, 1980.  Reviewed in Industrial and Labor Relations Review, Vol. 35, No. 1, January 1982

 

Kromě právě uvedených článků a knih, Švejnar publikoval take hodně - a to hlavně po roce 1989 - o transformaci hospodářství dříve komunistických zemí. I v těchto publikacích se objevovalo výše uvedené téma.  Tak například v článku

"A Framework for the Economic Transformation of Czechoslovakia," Planecon Report, Vol. 5, No. 52, December 1989, pp. 1-18, reprinted in East European Economies, Czech version in Lidove Noviny-Archy, Oct. 1990,  lze čísti

If historical evidence is any guide, the industrial relations system will be characterized by the emergence of economically-oriented trade unions and some form of worker participation in management (e.g., through workers' councils or board participation) in large firms.8 If  appropriately organized, these institutions may play a positive social as well as economic part. By reducing industrial conflict, both institutions could contribute to greater worker identification  with the firm and thus increase labor productivity. …

Empirical evidence from Western countries (e.g., Blinder ed., 1990) suggests that it might be desirable to combine participation with appropriately designed profit sharing and worker ownership schemes. The findings about the effectiveness of these schemes are sensitive to the nature of their design, however, and it might be preferable to make their establishment a bargaining issue rather than a legal requirement. A system based on partial profit sharing as opposed to simply fixed wages also has the advantage that outside shocks and business cycles tend to result in earnings variation rather than layoffs and unemployment. However, significant forms of firm-specific worker participation in management tend to give rise to the insider-outsider problem and make the hiring of new workers a more cumbersome decision. ….

 

Stručný závěr: 
Klaus i Švejnar jsou velmi dobří ekonomové, kteří mají hodně kvalitních publikací  a jsou oba ve světě známí a respektovaní. 
  Zásadní rozdíl mezi nimi jako ekonomy je v tom že Klaus je jasně liberální (v Evropském smyslu)  čili Chicago School ekonom, to jest je pro volný trh, soukromé vlastnictví a minimálni zásahy státu do hospodářství,
zatím co Švejnar je sice take pro volný trh ale se smíšeným vlastnictvím, zahrnujícím take dělnický nebo spíše zaměstnanecký podíl na řizení a take na zisku a vlastnictví  podniků a je také pro významnou roli státu. 
Tedy Klaus je pro hospodářský transit do kapitalismu a Švejnar spíše pro třetí cestu podobně jako byl Šik, Zeman nebo Zelený.

  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

OK Economics was designed and it is maintained by Oldrich Kyn.
To send me a message, please use one of the following addresses:

okyn@bu.edu --- okyn@verizon.net

This website contains the following sections:

General  Economics:

http://econc10.bu.edu/GENEC/Default.htm

Economic Systems:  

http://econc10.bu.edu/economic_systems/economics_system_frame.htm

Money and Banking:

http://econc10.bu.edu/Ec341_money/ec341_frame.htm

Past students:

http://econc10.bu.edu/okyn/OKpers/okyn_pub_frame.htm

Czech Republic

http://econc10.bu.edu/Czech_rep/czech_rep.htm

Kyn’s Publications

http://econc10.bu.edu/okyn/OKpers/okyn_pub_frame.htm

 American education

http://econc10.bu.edu/DECAMEDU/Decline/decline.htm

free hit counters
Nutrisystem Diet Coupons