Publications  

Empirical Studies

OLDRICH KYN ZDROJE NEBO PODNETY RUSTU?

 

ZDROJE NEBO PODNETY RUSTU?

 

 

  II  

 

Vztah mezi tempem růstu a mírou aku­mulace při různých typech technického pokroku byl již pomocí různých modelů růstu mnohokrát zevrubně prozkoumán. Obratme se k jednomu agregátnímu modelu růstu, na němž lze snadno ukázat, že růst míry aku­mulace nejen nelze považovat za obecnou zákonitost, ale že není ani trvale možný

Zaveďme si následující označení: 

      Y
je národní důchod,

      K
stav kapitálu,

      
L stav pracovní síly,

      
S fond spotřeby, 

     A
fond akumulace

a definujme následujíci parametry:   
(čárkou
zdé označujeme derivaci podle času)

 
a = A/Y — je míra akumulace, 
 
b = Y/K — je efektivnost kapitálu, 
 
w = Y/L. —je produktivita práce, 
  r = Y‘/Y — je tempo růstu národního důchodu 
 
l = L‘/L.— je tempo růstu pracovní síly, 
 
f = b‘/b — je tempo změny efektivnosti kapitálu, 
 
m = w‘/w — je tempo růstu pro­duktivity práce.

(Poznámka: technický pokrok je
kapitálově náročný,  je li
   f < 0,
kapitálově neutrální, je-li
  f = 0

kapitálově úsporný,   je-li
  f > 0.)

  Za předpokladu, že tempo růstu pracovní síly l je konstantní, můžeme model růstu vyjádřit následující soustavou rovnic:                          

(1)                  Y   =   bK  

 (2)                  Y  =    wL

 (3)                   Y  =   S + A

 (4)                   A  =   aY

 (5)                   A  =   K’

 (6)                   L  =   L0 elt

 

  Z produkční funkce (1) a rovnic (4) a (5) můžeme odvodit vztah pro tempo růstu

(7)                       r  = ab + f

Z produkční funkce (2) můžeme odvodit vztah pro tzv. přirozené tempo růstu

(8)                       rL = m + l

Existují-li zdroje nevyužití pracovni síly, může být r > rL, pokud takové zdroje neexistují (což je případ ČSSR) je podmínkou rovnováhy ekonomického rozvoje

(9)                     =  rL  

Ze (7), (8) a (9) plyne

                 ab + f  =  m + l  

a odtud                   

 (10)                 a  = (m + l - f)/b  

 

Má-li být zachována dynamická. rovnováha ekonomiky, je nezbytné aby se míra akumulace vyvíjela v čase podle vztahu (10), tedy v závislosti na tempu růstu počtu prácujících, na tempu růstu produktivity práce a na tempu změny efektívnosti kapitálu. Dokud neřekneme nic o tom, jakým směrem se mění tyto parametry, nemůžeme vyvozovat žádný závěr pro změnu míry akumulace v čase. Z modelu je evidentně patrné, že bude-li se pravá strana rovnice (10) v čase zmenšovat, bude možné zachovat rov­novážný růst v ekonomice jedině při poklesu míry akumulace. V takovém případě porostou reálné mzdy rychleji než národní důchod a nemusí to vubec vést k inflaci nebo přídělovému hospodářství, jak uvádí s. Souček. V takovém připadě by růst míry akumulace, a nikoli její pokles, vyvolal poruchy v rovnováze ekonomiky.

Avšak  ani Soška nemá pravdu, jestliže vyvozuje závěry o vývoji míry akumulace pouze ze změny efektivnosti (nebo její převrácené hodnoty ka­pitálové náročnosti). I kdybychom připustili obecnou platnost kapitálově náročného technického pokroku, nemůžeme dělat závěry o dynamice a dokud neřekneme jak se bude měnit m a l.

 

 

Z uvedeného modelu je patrno několik věcí:

a)  ze (7) je patrno, že při kapitá­lově úsporném technickém pokroku může docházet k růstu i při nulové akumulaci, zatímco naopak růst kapitálové náročnosti pohlcuje akumulaci a tak redukuje zčásti nebo zcela tempo růstu:

b) z (10) je patrno, že při konstantním přirozeném tempu růstu m + l vyžaduje kapitálově neutrální technický pokrok, aby mira akumulace byla v čase konstantní;

c) z (10) je dále patrno, že při ka­pitálově usporném technickém pokroku a konstantním  f >  0, může míra akumulace trvale klesat konstantním tempem  f‚ aniž to vyvolá pokles tempa růstu národního důchodu;

d) při kapitálově náročném technickém pokroku f <  0 je možno zajistit neklesající přirozené tempo růstu m + l jedině, roste-li míra aku­mulace tempem f. Tento proces, jak lze snadno ukázat, nemůže pokračovat trvale.

Míra akumulace nemůže neomezeně růst (vždy musí být a < 1) proto trvale probíhající kapitálově náročný technický pokrok není konsistentní s udržením neklesajícího tempa růstu.8 Bud bude trvale probíhat investičně náročný technický pokrok, ale pak po určitém čase nutně nastane pokles tempa růstu (s případnými dalšími negativními důsledky na nerovnováhu ekonomiky), nebo je za socialismu možno udržet neklesající tempo růstu, ale pak může investičně náročný technický pokrok probihat jen po omezenou dobu9. V žádném případě však růst míry akumulace nemůže být trvalou zákonitostí, ale může probíhat jen po jistou omezenou dobu.

 

 

 

 

 

 

Designed and maintained by Oldrich Kyn . If you want to send

a message to Oldrich Kyn  please click on the  following icon: