FOOTNOTES

 

 

1 Plánované hospodářství 2/87.

 

 

 

2 Plánované hospodářství 8—9/86.

 

 

 

 3   „Obecným výrazem jejich vytváření a použiti je fond akumulace“. Plánované hospo dářstvi 8—9/66, str. 143.

 4   Například na str. 148 a 152 cit. statě říká, že inflace „urychluje rozšířenou reprodukci zdrojů ekonomického růstu“ a má tím, jak z předchoziho výkladu plyne, na  mysli, že inflace přerozděluje národní důchod ve prospěch akumulace.

5        Jde zejména o následující Články: Ota Šik: Přtspěvek k analýze našeho hospodářského vývoje Politická ekonomie  1/1966 J. Goldmann a J. Flek Model hospodářského růstu za socialismu a kritérium efektívnosti plánovitého řízeni Plánované hospdářství 3/1986, V. Nachtigal Extenzita a efektivita hospodářského vývoje ČSSR, Politická ekonomie 4/1988, M Hájek M Toms Produkční funkce a hospodářský rust Československa v letech 1950—19ž4 Politická ekonomie 1/1987.

 6 Podobnou kritiku tohoto „zákona“ najdeme např. i u Feldmana, Dobba, Kaleckého a dalších. Viy např. O. Kýn: Kapitoly ke studiu dějin ekonomických teorií, III. dil, Teorie růstu, SPN, Praha 1966.

 7 Sbornik „Teorie ekonomického rustu a soudobý kapitalismus“, NCSAV Praha, str. 23-24.

8 Michal Kalecki píše ve svém „Náčrtu teorie růstu socialistické ekonomiky“ (NPL Praha 1966) na str. 96 o procesu urychlování růstu zvyšováním investiční náročnosti: „V každém případě nemůže být účelné prodlužováni tohoto procesu do nekonečna. V ta­kovém případě by stálý růst výrobní akumulace snižoval postupně podíl spotřeby na nulu, což je absurdní . .. ‚ Dřive. nebo později je nutné zastavit růst investiční nároč­nosti. 
9   Při trvale probíhajícím kapitálově náročném technickém pokroku a neklesajícím tempu růstu by nemusila míra akumulace neomezeně růst (limita a pro t se blizi k nekonecnu  by byla  1)   jen kdyby se tempo růstu investiční náročnosti s průběhem času blížilo dostatečně rychle k nule. Pak ale pro libovolné  e   existuje t = tn takové, že pro všechna t > tn je  f <   e. To znamená, že v takovém případě vždy lze najít období, za nímž je růst kapitá­lové náročnosti tak nepatrný, že je technický pokrok prakticky neutrální.
10 Počátečnl efektivnost kapitálu bo = 0,5.  
11 Z tohoto názoru vychází řada ekonomů, zejména ti, kteří používají Cobb-Douglasovu produkční funkci. Viz např. R. M. Solow: A Contribution to the Theory of Economic Growth, Quarterly Journal of economics, February 1958, nebo J. E. Mede: A Neoclassical Theory of Economic Growth, London Allen and Unwin 1961 a další. Ideu volby techniky nacházime i u těch, kteří nevycházejí explicite y Cobb=Douglasovy produkční funkce např. A. K. Sen Choice of Techniques, Maurice Dobb An Essay on Economic Growth and Planning, Nicholas Kaldor Essays on Economic Stability and Growth, Joan Robinson, Essays In the Theory of Economic Growth apod.
12 Stejný výklad dynamiky kapitálového koeficientu podává H. Flakierski, viz cit. sborník str. 143. Klesajici trend je ještě výraznější u mezního kapitálového koeficientu V         USA, který podle odhadů W. Fellnera reprodukovaných H. Flakierskim činil: 5,08 v roce 1919, 3,30 v roce 1929 a 1.2—1,5 v roce 1950 (cit. sbornlk str. 143).
13 “Productivity trends in the U.S.“ Princeton, 1981.  
14 Tento ukazatel je totožný s parametrem f‚ ve výše uvedeném matematickém modelu.
15 Y. Kudrov, G. Spilko: Tempy i proporcii obščestvenogo proizvodstva v SSA, Moskva 1985.

16 V. Kudrov. G. Spilko, cit. dilo str. 117.

 
17 Tyto úvahy jsou převzaty z citované statě Z. Chrupka.  
18  Z. Chrupek v cit. sborníku: Teorie rustu . . . str. 275.  

19 V poněkud jiné podobě se tato představa udržovala po dloubou dobu mezi marxistic­kými ekonomy jako dogma o růstu organické skladby kapitálu.

20 Tento proces je názórně vidět na tabulce, kterou uvádí Kendrick (cit. dilo str. 121):

Relativní ceny faktorů v USA (1929 = 100)
            Rok            Práce            Kapitál
         1899                 90,7              130,0
         1919                 97.6              108,8
         1929               100,0              100,0
         1937               113,3      
         72,5
         1948                l05,8                85,2
         1957                124,3               53,9

 
21 Viz E. D. Domar „Amortizace, obnova a růst“, sedmá esej z knihy,        Esseys in the Theory ot Economic Growth“, Oxford University Press, 1957, a rovněž Oskar Lange „Teorie reprodukce a akumulace“, NPL 1965.
22 velmi názorně jsou tyto vztahy vidět z tabulky na str. 119 v cit. knize Oskara Langeho.
23 Viz např. cit. článek M. Tomse a M. Hájka „Determinanty ekonomického růstu a Integrální produktivita.“
24 Viz např. Referát A. L. Vajnštajna z ekonometrického congresu ve Varšavě.

   

 

 

 

 

 

 

 

Designed and maintained by Oldrich Kyn . If you want to send

a message to Oldrich Kyn  please click on the  following icon: