Publications  

Plan&Market  

 



4. Druhá fáze kritiky: praktická nemožnost centrálního
výpočtu plánu a cen

 

4.1. Důsledkem první fáze diskuse bylo — a to je zásluhou zastánců matematického řešení — že byl všeobecně přijat názor, že Mises se mýlil, pokud tvrdil, že ekonomická kalkulace je za socialismu teoreticky nemožná.

V této otázce existuje ovšem jistý spor mezi Langem a Hayekem. Lange dokazuje, že zastáncům matematického směru šlo spíše o demonstraci teoretické možnosti ekonomické kalkulace za socialismu, kterou Mises popírá; tato demonstrace se jim podařila a pokračovatelé Misese, jmenovitě Hayek a Robbins, přecházejí na druhou linii obrany, když se soustřeďují na důkaz, že ekonomická kalkulace je za socialismu prakticky nemožná. Langeho argumentace — která má význam pro pochopení jeho vlastních návrhů (viz v dalším  5.2.) — je tato: „Profesor Mises rovněž tvrdil, že dokázal, že ekonomická kalkulace je za socialismu nemožná. . . Řešení problému, odlišné od toho, jemuž dává přednost profesor Mises, bylo navrženo Paretem již v roce 1897 a bylo později propracováno Baronem... Snaha profesora Misese dokázat, že socialistická společnost nemůže řešit problém racionální alokace svých zdrojů, spočívá na zmatku týkajícím se cen. Jak ukázal Wicksteed, termín cena má dva významy. Může znamenat buďto cenu v obyčejném významu, tj. směnný poměr dvou zboží na trhu, nebo může mít zobecněný význam‚ podmínek, za nichž jsou nabízeny alternativy‘.

Pouze ‚ceny‘ v tomto zobecněném významu jsou nepostradatelné pro řešeni problému alokace zdrojů. Ekonomický problém je problém výběru mezi různými alternativami ... Zdá se však, že profesor Mises nerozlišil mezi cenami v užším slova smyslu, tj. směnnými poměry zboží na trhu a cenami v širším slova smyslu  podmínek, za nichž jsou nabízeny alternativy na trhu‘. Jelikož v důsledku společenského vlastnictví výrobních prostředků neexistuje v socialistické ekonomice trh, na němž se skutečně směňují kapitálové statky, neexistují zřejmě ani ceny kapitálových statků ve smyslu směnných poměrů na trhu. A zde prof. Mises argumentuje, že není k dispozici ve sféře kapitálových statků ,index alternativ‘ . . . Ale tento závěr je možný jedině na základě nerozlišení ‚ceny‘ v užším slova smyslu a ‚ceny‘ v širším slova smyslu indexu alternativ ... Prof. Mises argumentuje, že soukromé vlastnictví výrobních prostředků je nepostradatelné pro racionální alokaci zdrojů, neboť, podle něho, bez soukromého vlastnictví výrobních prostředků neexistuje určitý index alternativ. . . Avšak argumentace prof. Misese byla nedávno obnovena ve zdokonalené podobě prof. Hayekem a prof. Robbinsem. Oni nepopírají teoretickou možnost racionální alokace zdrojů v socialistické ekonomice, oni pouze pochybují o možnosti uspokojivého praktického řešení problému.. . Takto prof. Hayek a prof. Robbins se vzdali základního bodu pozice prof. Misese a ustoupili na druhou linii obrany. Připouštějí, že problém je v principu řešitelný, ale uvádějí v pochybnost, zda v socialistické ekonomice může být řešen jednoduchou metodou pokusu a omylu, jak je řešen v kapitalistické ekonomíce. Význam soukromého vlastnictví výrobních prostředků a skutečného trhu se zde posunul. Teoreticky se připouští, že ceny v zobecněném významu ‚podmínek za nichž se nabízejí alternativy‘ jsou dány také bez skutečného trhu. Funkce trhu je podle nich odlišná, totiž poskytovat metodu alokace zdrojů cestou pokusu a omylu. A této druhé možnosti má být socialistická ekonomika zbavena ... Již Barone zdůraznil, že rovnice ekonomického equlibria musí i v socialistické společnosti být řešeny cestou pokusu a omylu (Barone, str. 286—289). Považoval takové řešení za možné, ale neukázal, jak by se k němu došlo. Avšak způsob, jak by socialistická společnost problém řešila cestou pokusu a omylu, byl zcela jasně ukázán ve stati Freda M. Taylora, publikované v roce 1929. Tato stať v jádru obsahuje odpověď na argumentaci prof. Hayeka a prof. Robbinse a je prvním příspěvkem který jde dál než Barone.“ (Lange [1], str. 54—57.)

 

Naopak prof. Hayek se snaží dokázat, že již prof. Mises měl na mysli praktickou nemožnost ekonomické kalkulace, že proto není na místě proti němu citovat Pareta a Baroneho, a že naopak socialisté pod tlakem kritiky jsou nuceni konstruovat zcela nová schémata, o nichž se v dřívějších fázích neuvažovalo. Říká: „Faktem je, že nebylo nikdy nikým popíráno, vyjma socialistů, že tyto formální principy (rozumí se ekonomické teorie — D. F.) se mají uplatnit v socialistické ekonomice, a otázka postavená prof. Misesem a ostatními byla nikoli, zda se mají uplatnit, ale zda se v praxi mohou uplatnit, neexistuje-li trh. Je proto zcela nemístné, jestliže prof. Lange a ostatní citují Pareta a Baroneho, kteří ukázali, že hodnoty v socialistické společnosti by závisely na v podstatě těchže faktorech jako v konkurenční společnosti. To ovšem již bylo ukázáno mnohem dříve, zejména Wieserem. Avšak žádný z těchto autorů neučinil pokus ukázat, jak tyto hodnoty, jichž socialistická společnost by měla používat chce-li jednat racionálně, by mohly být nalezeny, a Pareto, jak jsme viděli, výslovně popíral, že by mohly být určeny výpočtem. Zdá se tedy, že v tomto bodě kritika dřívějších socialistických schémat byla tak úspěšná, že obhájci s několika výjimkami5)  se cítili přinuceni přijmout argumenty svých kritikůa byli přinuceni konstruovat zcela nová schémata, o nichž dříve nikdo neuvažoval. Zatímco proti dřívějším představám, že je možné racionálně plánovat bez kalkulování v hodnotách, mohlo být právem namítáno, že jsou logicky nemožné, nové návrhy zaměřené na určování hodnot nějakým jiným procesem než konkurencí na základě soukromého vlastnictví vytyčují problém jiného druhu. Ale je určitě nefair říkat, jak činí prof. Lange, že kritici, poněvadž pojednávají nově o novém schématu, jež bylo vyvinuto, aby čelilo původní kritice, ‚ustupují na druhou linii obrany‘. Není to spíše příklad zakrýváni jejich vlastního ústupu vytvářením zmatku kolem otázky?“ (Hayek , str; 97.)

Tento spor ponecháme stranou — tím spíše, že díla zastánců matematického řešení jsme neměli v originálech k dispozici a že zde zřejmě půjde i o přesnou interpretaci termínu „pokus a omyl“, jímž může být stejně dobře označován jak iterativní způsob matematického řešení, tak i jistá simulace trhu, navrhovaná později Langem. Skutečností je, že Hayek a Robbins se obrátíli k dokazování praktické nemožnosti centrálního výpočtu planu a cen.

 

4.2. Například Hayek píše: „Nyní musíme připustit, že to není nemožné v tom smyslu, že by to bylo logicky sporné . . . Je jasné, že jakékoliv takové řešení by se muselo opírat o vyřešení nějaké soustavy rovnic toho typu, který odvodil Barone ... Avšak oč zde skutečně jde není formální struktura této soustavy, ale podstata a množství konkrétních informací, které bychom potřebovali, kdybychom se chtěli pokusit o numerické řešení a o ohromné množství práce, kterou by si numerické řešení vyžádalo v každé moderní společnosti.“ (Hayek str. 207—208.)

V podobném duchu píše Robbins: „Na papíře si můžeme představit, že tento problém lze vyřešit řadou matematických propočtů ... Ale prakticky je takové řešení neschůdné. Vyžadovalo by sestavení miliónů rovnic na základě miliónů statistických tabulek, které by opět vycházely z mnoha miliónů jednotlivých početních operací. V okamžiku, kdy by rovnice byly vyřešeny, byly by již zastaralé informace, z nichž se vycházelo, a bylo by tedy třeba počítat znovu. Názor, že pomocí paretovských rovnic je možno vyřešit problém plánování prostě ukazuje, že ti, kteří s ním přišli, vůbec nepochopili, co tyto rovnice znamenají.. . V konkurenčních podmínkách je tento problém řešen srovnáváním nákladů a cen... Ale bohužel nelze si snadno představit, jak by tyto výpočty mohly být provedeny plánovacím orgánem. Aby bylo možno vypočítat relativní efektivnost tohoto druhu, nestačí aby existoval jen trh pro konečné výrobky, ale musí také existovat trhy pro početné výrobky vstupující do nákladů.“ (Robbins , str. 151—154.)

Zajímavé jsou také některé další úvahy Hayeka a Robbinse. Hayek říká, že je třeba důsledně rozlišovat ideje a cíle socialismu od centrálního plánování jako metody řízení národního hospodářství. Ríká, že socialistické cíle mohou být uskutečňovány různými způsoby. Proto argumentace proti centrálnímu plánování není argumentace proti socialistickým cílům. Lze si představit systém, v němž je málo socialismu a mnoho plánování a naopak, hodně socialismu a málo plánování. Hayek pochybuje o tom, že by v jakékoli společnosti mohlo být z jediného centra řízeno efektivně celé národní hospodářství, a to nezávisle na tom, jaký systém hodnot v dané společnosti převládá. V této souvislosti používá Hayek zřejmě pojem plánování spíše ve smyslu „zcela centralizované řízení hospodářství“, než tak, jak se chápe pojem plánování dnes (viz Hayek).

Zcela jiný smysl přikládá pojmu plánování Robbins. V jeho knize „Hospodářské plánování a mezinárodní pořádek“, která vznikla z přednášek přednesených v Ženevě v roce 1935, čteme: „Veškerý hospodářský život obsahuje plánování ... Plánovat znamená účelně jednat, znamená volit; a volba je podstatou ekonomické aktivity. Je jasné, že nezávisle na společenském systému všichni ve větší či menší míře plánujeme. Je však také jasné, že pokud existuje více než jedno plánující individuum nemusí být různé plány v harmonii . . . jestliže chybí koordinující autorita může být jeden plán narušen jiným. Výsledkem izolovaného plánování může být nepořádek a chaos. Abychom se tomu vyhnuli, abychom zajistili, že společenské vztahy zajistí větší realizaci individuálních plánů spíše než jejich vzájemné rušení, je nezbytný koordinační aparát, je nezbytný společenský pořádek a společenský plán ... Nikdo vážně nenavrhoval, že by neměl existovat žádný plán, žádný společenský pořádek. Spor nejde o to, zda má nebo nemá existovat plán, spor jde o různé typy plánu.“ (Robbins , str. 3—6.)

Podle Robbinse je tedy centralistické pojetí plánu jednou z možných forem plánování. Plánování však může být realizováno při existenci tržního mechanismu.

 

 

OK Economics was designed and it is maintained by Oldrich Kyn.
To send me a message, please use one of the following addresses:

okyn@bu.edu --- okyn@verizon.net

This website contains the following sections:

General  Economics:

http://econc10.bu.edu/GENEC/Default.htm

Economic Systems:  

http://econc10.bu.edu/economic_systems/economics_system_frame.htm

Money and Banking:

http://econc10.bu.edu/Ec341_money/ec341_frame.htm

Past students:

http://econc10.bu.edu/okyn/OKpers/okyn_pub_frame.htm

Czech Republic

http://econc10.bu.edu/Czech_rep/czech_rep.htm

Kyn’s Publications

http://econc10.bu.edu/okyn/OKpers/okyn_pub_frame.htm

 American education

http://econc10.bu.edu/DECAMEDU/Decline/decline.htm

free hit counters
Nutrisystem Diet Coupons

y the original authors.