Transition to a  Market Economy

Tri uzly na kuponove privatizaci

by Michal Mejstrik, Oldrich Kyn, Zdenek Blaha, Jan Mladek

Otisteno v casopise Respekt, unor 1992

 

Tisice konkurencnich projektu zpusobily dramatickou zmenu koncepce. Kdy vlastne skonci prvni vlna? Prvorady ukol je ochrana drobneho investora.

Kritici kuponove privatizace se dnes casto zabyvaji nepodstatnymi detaily a unikaji jim veci zasadni. Chteli bychom se proto soustredit na tri klicove body, ktere budou pro prubeh celeho experimentu rozhodujici a ktere podle naseho nazoru nejsou uspokojive doreseny. Jde o posuzovani a schvalovani podnikovych privatizacnich projektu (tzv. nabidkova strana), o presne serazeni kroku pri tvorbe rovnovahy mezi poptavkou a nabidkou a konecne o legalni pravidla cinnosti investicnich fondu.

Snad vsichni dnes citime, ze nejvetsim problemem ve vsech trech zminenych oblastech je nedostatecna jasnost ve strategii a nedostatecne vymezeni pravidel postupu. Vlada ma navic tendenci reagovat na nepredvidane problemy zmenou pravidel v prubehu hry. Pevne a srozumitelne formy jsou pri tom elementarnim predpokladem hladkeho prubehu kuponove privatizace. Mira nejistoty a rizika je v nasi situaci obrovska a je nutno udelat vse pro jejich minimalizaci. Vice nez polovina dospele populace se jiz zaregistrovala. Bylo by velmi spatne tuto duveru zklamat neduslednostmi a mezerami v priprave celeho projektu.

Tisice konkurencnich projektu

Na strane nabidky doslo temer nepostrehnutelne ke zmene charakteru velke privatizace. Puvodne se pocitalo s velmi rychlym a masovym rozdelenim statniho majetku pomoci kuponu a s tim, ze vetsi cast ukolu reorganizace podniku a vytvareni strategii jejich efektivnejsiho rozvoje bude splnena az po zmene formy vlastnictvi. Proto se pocitalo, ze privatizacni projekty budou pomerne jednoduche (nejlepe 97% majetku kazdeho podniku na kupony) a bude je mozno rychle posoudit. Nepocitalo se ze v techto projektech bude hrat velkou roli prodej domacim podnikatelum. To byla zcela jina predstava, nez napriklad u nemeckeho Treuhandanstaltu, ktery naopak venuje velkou energii restrukturalizaci podniku pred jejich prodejem do prevazne domacich soukromych rukou.

Behem posuzovani vsak privatizacni ministerstva zacala zvysovat sve pozadavky na kvalitu privatizanich projektu a trvala take na dostatecnem prostoru pro konkurencni projekty. Po prvem odkladu zacatku prveho kola doslo ke skutecne dramaticke zmene. Byly predlozeny tisice konkurencnich projektu jejichz dobre posouzeni si vyzaduje nesmirne mnozstvi prace. Vznikla obrovska casova tisen a centralizace rozhodovani, kterou Ceskoslovensko jiz dlouho nezazilo. Nabidkova strana se tak priblizila vice k metode Treuhandanstaltu nez nasemu puvodnimu pojeti kuponove privatizace. Cely proces byl podstatne zpomalen. Nyni nezbyva nic jineho nez posouzeni predlozenych projektu dokoncit, bylo by vsak zahodno proces posuzovani nejakym zpusobem zracionalizovat a urychlit. V kazdem pripade je nutno si vzit pouceni do druheho kola privatizace, ze v takto zavaznem procesu je treba dodrzovat predem dohodnutou strategii a nemenit pravidla v prubehu hry.

Konec prvni vlny: nutne deleni akcii

Druhym zavaznym okruhem problemu jsou nejasna pravidla pro dosazeni rovnovahy mezi poptavkou a nabidkou behem prve vlny kuponove privatizace. Presna znalost tohoto algoritmu je velmi dulezita pro investory, aby volili spravnou strategii.

Predevsim je nutno vedet jak budou po skonceni jednotlivych kol upravovany ceny v zavislosti na previsu poptvky nebo nabidky. Pravidla pro upravy kuponovych cen akcii jsou popsana jen velmi volne ve vladnim narizeni c. 383/91 a podrobneji pouze v nekterych neoficialnich publikacich nekterych pracovniku FMF, o nichz neni jasne zda jsou zavazne. Tyto publikace navic pravdepodobne nejsou zname vsem ucastnikum kuponove privatizace.

Dale neni dosud stanoveno a zverejneno kriteriurn pro ukonceni iteraci prvni vlny. Pro to aby obcane a investicni fondy mohli volit racionalni strategii postupu musi vedet po kolika kolech budou iterace ukonceny, ci na zaklade jakeho kriteria bude rozhodnuto, ze dalsi kolo jiz neni treba. Kriterium muze byt napr. to, ze vice jak 90% obcanu a IPF jiz uplatnilo sve kupony. Zbylych 10% ma pak smulu a o svych 1035 Kcs ci o jejich cast proste prijde. Jinym kriteriem muze byt stanovene procento prodanych podniku. Napr. po odprodeji 90% akcii pripravenych do kuponove privatizace prvni vlna skonci. Potiz je v tom, ze pri takovychto kriteriich nemusi stacit ani sest kol. Jeste horsi vsak je ze nejistota v poctu kol by temer jiste vedla k prilis velkemu riziku pro investory ve vyssich kolech procesu. Proto doporucujeme aby byl proces ukoncen po od pocatku pevne stanovenem poctu kol, (nejlepe ctiri nebo pet). V poslednim kole pak lze stanovit konecnou cenu tak, aby byla poptavka po akciich kazdeho presne vyrovnana. To by ovsem vyzadovalo deleni akcii, s kterym se drive nepocitalo. Podle noveho obcanskeho zakoniku je to vsak pripustne a vyzadovalo by to jen upravu vladniho narizeni c.383/91.

Dalsim problemem je vyrazovani podniku po nichz je minimalni ci velka poptavka. V okamziku, kdy by cena jedne akcie presahla 1000 investionich bodu (kurs 1 za 1000) se dle stavajicich pravidel podnik vyradi, nebot drzitele investicnich kuponu nedisponuji vice nez 1000 body a takovouto akcii (v nominalni hodnote 1000 Kcs ) by si nemohli koupit. Na kupony jak se zda pujdou spise horsi podniky, ale take nektere dobre a velmi atraktivni, o ktere bude mimoradny zajem. Vyrazovani podniku pouze v dusledku nizke ci vysoke lze snadno predejit. Resenim je opet jiz zminene deleni akcii. Byl by tedy mozny kurs (1 za 2000) ci (1 za 3000), coz by dalo moznost vlastnit cast atraktivnich akcii i individualnim vlastnikum. Neni se treba bat ani toho, ze akcie nekterych malo atraktivnich podniku by spadly do klina hrstce odvaznych zajemcu.

Zvlastnim problemem je i vylucne predkolo, ve kterem je mozno sverit kupony investicnim fondum. Casto slysime obavu, ze prilis mnoho obcanu se pro nedostatek informaci o podnicich nebo pro neduveru ve sve vlastni schopnosti investovat, spolehne na investicni fondy. Proto by bylo dobre rozsirit moznost predani investicnich bodu fondum i v dalsich kolech privatizace, s vyjimkou kola posledniho. Diky tomu by se obcane nemuseli pro IPF rozhodovat ihned v predkole, ale az pote co se presvedci, ze jejich vlastni investicni strategie opravdu neni prilis uspesna.

Bez pravidel se hrat neda

Posledni oblasti problemu kterymi se chceme zde zabyvat jsou legalni pravidla pro cinnost investicnich privatizacnich fondu. Absence zakona o investicnich spolecnostech a obchodu s cennymi papiry stavi pred nas nejmene dva vazne problemy. Prvnim z nich je ochrana drobneho investora proti zneuziti moci silnymi spravci fondu. Nejsouli uzakonena prisna ochranna opatreni zustane otevreny prostor pro podvodniky nejruznejsiho druhu. Nejcasstejsi obeti podvodu a machinaci se stava prave drobny investor. Jeho ochrana proto patri k prvoradym ukolum, ktere cti vetsina vyspelych zemi sveta.

Druhym zavaznym problemem je, ze spravcove fondu nemohou zvolit optimalni investicni strategii pokud nevi jaka pravidla jim budou behem a nebo po skonceni privatizacniho procesu stanovena. Bylo by proto dobre podstatne snizit nejistotu z promenlivosti nalady vladnich uredniku a rychle schvalit zakon o investicnich fondech. Nepodari-li se to, je nutno vydat co nejrychleji alespon prislusna vladni narizeni.

Pravidla, ktera by tyto pravni normy mely obsahovat, jsou celkemjasna, a ve svete vyzkousena. Staci si precist, jak reguluji cinnost investicnich fondu napr. v USA, Kanade a zapadni Evrope. Snad nejdulezitejsim poucenim je znamy fakt, ze nejlepsi ochranou drobneho investora je rozsireni konkurence mezi fondy. To znamena predevsim co nejvetsi volnost vstupu do odvetvi a vystupu z nej. Drobny investor by mel mit co nejvetsi volnost vyberu mezi ruznymi fondy a jejich spravci.

Elementarni podminky pro vznik konkurence jiz byly vytvoreny. Jiz dnes mame v pomeru na obyvatele dokonce vice investicnich fondu nez USA. Teto situace je treba vyuzit po skonceni privatizacni vlny.

Konkurenci v odvetvi investicnich fondu rozhodne neprospiva zakaz prodeje akcii, coz by ve svych dusledcich uveznilo investory ve fondech, do kterych v dusledku spatne informovanosti mozna omylem vstoupili. Naopak je treba docilit aby se sekundarni financni trhy rozbehly co nejrychleji a aby se dnesni kuponove fondy po skonceni privatizacni vlny co nejrychleji premenil na fondy operujici s korunovym jmenim. V souladu s prevazujici svetovou tendenci by to mely byt prevazne fondy otevrene a diverzifikovane. (tzv. mutual funds neboli fondy, ktere za zakonaji museji kdykoliv na pozadani akcionare vykoupit jeho podil akcii a ktere nemohou investovat do jednoho odvetvi vice nez zakonem stanovene procento kapitalu, pozn. Red.) V USA je dnes pres devadesat procent majetku prave v takovych fondech. Musime vytvorit takova pravidla, ktera usnadni i malym investorum co nejrychleji a bez velkych nakladu presouvat sve jmeni z jednoho fondu do druheho. To je nejlepsi ochrana proti nesolidnim spravcum, kteri by chteli drobneho investora okrast o jeho majetek. Pozadavek diverzifikace pak dale ochrani drobneho investora pred nahodnymi vykyvy na trhu cennych papiru.

Na druhe strane od privatizace se ocekava vytvoreni silneho tlaku vlastniku na management nove privatizovanych firem. Tuto funkci mohou stezi vykonavat otevrene a diverzifikovane fondy. Castym argumentem proti kuponove privatizaci bylo nebezpeci rozptyleneho vlastnictvi a pasivni role drobnych i institucionalnich investoru. Tento problem jak se zda budou alespon nektere IPF ci jejich koalice resit. Povinna diverzifikace portfolia vsech fondu by to ovsem znacne ztizila. Proto bude ucelne, kdyz nektere z dnesnich privatizacni fondu zustanou (podle vlastni volby) uzavrene a nediverzifikovane.

V souladu se svetovou zkusenosti je mozno doporucit radu dalsi pravidel na ochranu drobneho investora. Prvni z nich je pravidlo zamezujici konfliktu zajmu u statnich a bankovnich uredniku, poradenskych instituci a IPF. Nemene zavaznym se jevi i prijeti pravidla tzv. "disclosure" tj. zverejnit vsechny dulezite informace o fondu:

  1. Personalni slozeni jak fondu, tak spravcu, to jest co delali v poslednich 15 letech, kolik vydelavali, konkretni funkce atd. Nejde samozrejme o politicke kadrovani, ale o zjisteni profesionalni duveryhodnosti osoby, ktere budou de facto svereny vklady drobnych stradatelu.

  2. Financni rozvaha spravcu plus jake maji prime a neprime financni reservy a zejmena jake jmeni vlastne vlozili bezprostredne do privatizacniho fondu.

  3. Je nutno rovnez akcionarum IPF sdelit, jaka je organizace fondu, jeho cile a sazby za sluzby. Z techto informaci budou mit moznost radovi akcionari alespon trochu odhadnout duveryhodnost fondu, kteremu sveruji sve kupony.

Dalsim nastrojem ochrany drobneho investora je podminka, ze se fond muze vyhnout dvojimu zdaneni jen kdyz rozdeli nejmene 90 procent sveho zisku na sve podilniky. Otevrene diverzifikovane fondy museji - alespon V USA - vypocitavat denne vnitrni hodnotu svych akcii jako podil hodnoty portfolia pripadajici na jednu akcii. Aby zakladatele a spravci fondu nemohli ovladnout a ridit fond v rozporu se zajmy podilniku, musi byt vsechny akcie fondu spojeny s hlasovacim pravem, smlouvy fondu se spravcem museji byt kdykoliv vypoveditelne a museji se obnovovat kazdy rok vetsinou hlasu akcionaru.

V teto chvili neni dosud pravne upraveno v jake forme se budou distribuovat akcie po provedene kuponove privatizaci, zda budou v materializovane forme tedy kus papiru anebo pouze ve forme zapisu na disketu pocitace. Zejmena vsak neni vyresena kardinalni otazka, od kdy bude mozne s akciemi obchodovat a jak. Zda pres burzu, pres banky nebo pres pocitacovy system vytvoreny pro kuponovou privatizaci. Je nutne aby si obcan mohl rozhodnout v jake forme chce akcii mit a komu ji sveri.

Zdenek Blaha, Oldrich Kyn, Michal Mejstrik, Jan Mladek  V Praze dne 31. ledna 1992

 

 

OK Economics was designed and it is maintained by Oldrich Kyn.
To send me a message, please use one of the following addresses:

okyn@bu.edu --- okyn@verizon.net

This website contains the following sections:

General  Economics:

http://econc10.bu.edu/GENEC/Default.htm

Economic Systems:  

http://econc10.bu.edu/economic_systems/economics_system_frame.htm

Money and Banking:

http://econc10.bu.edu/Ec341_money/ec341_frame.htm

Past students:

http://econc10.bu.edu/okyn/OKpers/okyn_pub_frame.htm

Czech Republic

http://econc10.bu.edu/Czech_rep/czech_rep.htm

Kyn’s Publications

http://econc10.bu.edu/okyn/OKpers/okyn_pub_frame.htm

 American education

http://econc10.bu.edu/DECAMEDU/Decline/decline.htm

free hit counters
Nutrisystem Diet Coupons